O starém lvu a o lišce

Lev, jsa již stár, a síly první ani mocí nemaje, že sobě již honiti nemohl, i vymyslil lest a bílil se, jako by nemocen byl. Přicházela pak k němu zvířata jiná, aby ho jako krále v nemoci navštívila. I pojedl lev ta všeckna. Přišedši pak liška, aby také na něj pohleděla v nemoci jeho, stála před jeskyní, pozdravujíci ho, a nechtěla proto k němu přistoupiti. I optal se jí lev, proč by nechtěla k němu vjíti? Odpověděla liška: "Proto, že mnoho šlepějí vidím, kteréž k tobě obráceny jsou, a žádných, kteréž by od tebe odcházely."

Tak muž moudrý, hledě na jinejch neštěstí, má se škody varovati. Nebo k mocným lidem může se nižší a sprostný snadno přimísiti, ale škody a nevěry jest přetěžká věc mocí se vyvarovati.