O jedli a o třtině

Kteříž vysoké mysli jsou a nechtějí se svejm vyšším poddati, takovým se stává jako této jedli, kteráž se nechtěla k velikému povětří sehnouti. Podlé kteréž stála třtina a shýbala se, kolikrátžkoli málo větší větr byl. I řekla jedle k třtině: "Proč nestojíš ustavičně a stále, jako já stojím?" Odpověděla třtina.- "Proto, že já tak silná a mocná nejsem, jako jsi ty." I řekla jedle.- "To nyničky vyznáváš, že já silnější jsem nežli ty." Potom strhl se větší a silnější větr, i vyvrátil jedli a z kořene vytrhl ji. A třtina v své váze, vždy klátě se, zůstala.

Takť se stává vysokomyslným, aby svrženi jsouce a poníženi při rovném zůstali.