Žába a vůl

Žába spatřila na pastvě vola a uvažovala: - Kdybych pořádně nafoukla svou vrásčitou kůži, určitě bych vyrostla jako ten obrovský vůl.

Několikrát nabrala dech a zeptala se dcerky: - Co myslíš, poupátko moje, jsem už velká jako ten vůl? - Nejsi, maminko, řekla žabka.

Stará se nadmula ještě víc. Když sklidila stejnou odpověď, nafoukla se potřetí, ale praskla a zdechla.

Veliká pýcha - malý pán. Nenadýmej se, abys neprask.