O žíznivé vráně

Opatrnost často nahrazuje oudův nedostatek.

Žíznivá vrána přišla k vokovu. V tom nebylo tak mnoho vody, aby jí dosáhnouti mohla. Ráda by byla vokov převrhla, ale té síly, aby to učiniti mohla, neměla. Pohnuvši se pak myslí, hledala všemi obyčeji; kterak by mohla cestu najíti, aby se mohla z něho napíti. Naposledy pak, nabravši kamení drobného, tak ho mnoho do vokova nametala, že voda vystoupila nahoru, a tak žížeň svou uhasila. A vodu zhůru opatrností svou vyvedla, kteréž silou vylíti nemohla.